Žralok tygří

Jak poznat žraloka tygřího?

Žralok tygří patří k největším žralokům: měří v průměru 3 až 4 metry, největší samice přes 5 metrů, a váží 385 až 635 kilogramů. Hlava je široká, klínovitá, s krátkým, téměř hranatým čenichem a velkýma očima. Zuby s hrubě vroubkovaným okrajem a hrotem stočeným do strany přeříznou želví krunýř stejně snadno jako velkou rybu. Hřbet je šedý až modrošedý, břicho bílé nebo světle žluté a přes hřbet a boky se táhnou tmavé příčné pruhy: u mláďat jsou velmi výrazné a s věkem blednou, až u velkých dospělců téměř zmizí. Postava je mohutná, plavání pomalé a vlnivé.

Jak žralok tygří žije?

Žije ve všech tropických a subtropických mořích, hlavně kolem ostrovů Pacifiku, od hladiny do hloubky přes 350 metrů, a má rád kalné vody ústí řek a lagun. Má nejpestřejší jídelníček ze všech žraloků: ryby, rejnoky, jiné žraloky, mořské želvy, mořské hady, ptáky, delfíny, olihně, a dokonce i odpadky, kanystry, pneumatiky a registrační značky, kvůli kterým se mu přezdívá popelnice moří. Je vejcoživorodý: samice nosí mláďata třináct až šestnáct měsíců a rodí jich 10 až 80. V počtu zaznamenaných smrtelných útoků je druhý za žralokem bílým, i když jde o velmi vzácné události. Druh je téměř ohrožený, loví se pro ploutve, maso a olej z jater.

Kde a kdy žraloka tygřího uvidíte?

V Kostarice ho potkáte u Kokosového ostrova, a v posledních letech čím dál častěji: jedinci delší než tři metry hlídkují v písčitém kanálu na lokalitě Manuelita, v hloubce kolem 30 metrů, a u skalního oblouku lokality Dos Amigos Grande, hlavně od srpna do října, na vrcholu období dešťů, kdy jsou tam i hejna kladivounů a žraloci obrovští. Stává se, že velký žralok přijde zkontrolovat noční ponor na lokalitě Manuelita, za zády potápěčů zaujatých žraloky bělocípými.

Jak se potápět se žraloky tygřími?

Žralok tygří není od přírody agresivní, ale je zvědavý a zkoumá všechno nové, pomalu, jedním průplavem za druhým, často zezadu nebo zespodu. Žádný provozovatel potápění u Kokosového ostrova ho nekrmí: setkání jsou přirozená a zvládají se polohou, u dna nebo u členitého terénu, ve skupině, čelem k němu, bez prudkých pohybů. Hlídejte si prostor za zády, hlavně v noci, nepronásledujte ho, nesviťte mu bleskem do očí a vystupte ve skupině, pokud začne být dotěrný.